Karlíkové z Nežetic

      Karlíkové z Nežetic jsou šlechtickým rodem, u kterého si nejsme jistí přesným původem. Předpokládá se, že Karlíkové pochází z Nežetic, malé vesničky v jižních Čechách. Jejich erb měl různé varianty, většinou se však jednalo o pannu či loutku držící věnec, sedící na červené loďce a to vše na zlatém štítě.

      Prvním majitelem holovouského panství z tohoto rodu byl zřejmě Jan I. Karlík z Nežetic, který patřil mezi "dvořeníny" českého krále Vladislava II. Jagelonského. Roku 1476 odkoupil s královským povolením práva svých bratrů Jiříka a Aleše na otcovské a bratrské dědictví obsahující vesnice Stanovice a Lukavec. Bratr Jiřík se řídil vlastním životem se svou drakhovskou větví, která však s holovouským panstvím nemá mnoho společného. Podobně je tomu tak i u Alešovy veselské větve. Tento název odvozujeme od jeho nového statku z r. 1487 Vysoké Veselí.

Jan I. Karlík z Nežetic spravoval panství Vlčice, Stanovice, Milčeves, Holovousy s tvrzí, Mlázovice, Chloumek, Mezihoří, kostely v Chodovicích a Mlázovicích a mlýny v Holovousích a Mezihoří. Se svou ženou Eliškou z Lauterbachu se staral nejen o svůj rozlehlý majetek, ale i šest děti - dcery Johanu a Dorotu a 4 syny Jiříka, Václava, Adama a Mikuláše. Umírá někdy kolem r. 1519.

Jeho syn Mikuláš byl velice konfliktní člověk. Nejprve si vůbec nerozuměl se svou (pravděpodobně nevlastní) matkou Eliškou Karlíkovou. Poté vedl spor mezi lety 1533-1538 s vladykou Václavem Zahrádkou z Černé, pánem Šárovcovy Lhoty. Jádro problému spočívalo v údajném Mikulášově páchání "neplechy a škod" ve vladykových lesích. Po smrti Zahrádky byl proces ukončen tím, že Mikuláš odkoupil tvrze, dvůr a ves v Šárovcově Lhotě, vesnice Libín a Tikov. Správou byl však pověřen Mikulášův bratr Adam, který ale obratem panství prodal vladykovi Mikuláši z Habartic. Sám Mikuláš Karlík mezi lety 1532-1533 působil ve funkci hejtmana královéhradeckého kraje. Nakonec umírá r. 1552 a svým synům Zdislavovi, Jiříkovi a Karlovi zanechává velké dědictví rozšířené nově i o část vsi Nevrátice a Bílsko s tvrzí a poplužním dvorem. Velkolepost majetku se trochu snižuje přítomností vsí Chloumek a Mezihoří, o kterých tehdejší kronikáři s oblibou psali jako o pustých.

      Karlíkové z Nežetic byli pověstní oblibou, kterou opěvovali holovouské panství. Dokonce si vybrali svůj patronátní kostel v Chodovicích za místo, kde budou pohřbívání členové rodiny.

Nedlouho po smrti otce umírá r. 1557 syn Zdislav a protože nemá další potomky ani manželku, své dědictví přenechá svým bratrům. Jiřík, pán z Bílska, umírá r. 1563 a jeho majetek přebírá bratr Karel Karlík z Nežetic, který po svém otci zdědil nejen rozsáhlé panství, ale i vznětlivou povahu a umění vyvolávat konflikty. Roku 1574 se mu spor s Janem Ostromířským z Rokytníka nevyplatil, neboť v něm utržil smrtelnou ránu kordem z důvodu nedodržování smlouvy z r. 1545 o rozděleném vlastnictví vody. Jeho manželka Anežka Otmarová z Holohlav se stala vdovou a bezdětná nakonec umírá u své sestry Ester Ostromířské r. 1575 v Hořicích.

      Majetek holovouský a přilehlé Bílsko se stěhuje do rukou bratranců Karla Karlíka, tedy Václava a Adama, tj. synů Adama Karlíka z Nežetic, tehdejšího pána na Lukavci. Oba si panství náležitě rozdělili. Zatímco Václav získal celé holovouské panství (Stanovice, Milčeves, holovuská tvrz, polovina města Mlázovice, Vlčice, mlýn holovouský i mezihořský a kostel chodovický a mlázovický) a část vsi Nevrátice a měřikovský mlýn umístěný v Nové vsi, Adam získal Bílsko a druhou polovinu města Mlázovice. S novým majetkem je ale nečekaly nic než problémy. Roku 1577 je k soudu dotáhl Václav Bílský pro údajné neplacení směnky na 1000 kop grošů, kterou získal po Anežce Karlíkové (předminulé správkyni panství holovouského, manželce Karla Karlíka). Karlíkové tak mohli přijít o celé své panství. Naštěstí sami zaplatili 1600 kop grošů, když Václav Karlík na dluh zastavil celé své panství. Václav Bílský jim pak podobnými směnkami ještě několikrát otravoval život, než r. 1581 mu zaplatili 1669 kop grošů českých. Holovousy se tak dostaly do finančních problémů.

      Adam Karlík z Nežetic umřel r. 1587 a po sobě zanechal dcery Annu a Kunhutu. Jeho bratr Václav se dětí bohužel nedočkal a proto po své smrti r. 1592 se majetek rodu zpět dostává do rukou dcer Adama Karlíka. Václav jej do té doby pouze totiž spravoval, nevlastnil. Avšak ani Anna, ani Kunhuta, neprojevovaly větší zájem starat se o panství. Proto se jej ujal Zikmund Karlík z Něžetic, z řepínské větve Karlíků. Toto panství však bylo již tak zadluženo, že se jej Zikmund 21. 6. 1594 rozhodl prodal Albrechtu Vladislavu Smiřickému. Za celý majetek, výše uvedený, utržil 37 500 grošů míšenských. Tím končí éra Karlíků z Nežetic v Holovousích.